Listopad

Podzimní povídání s učenímfoto00

S dětmi jsme si vykládali o svátku svatého Martina a čekali jsme na sníh. Na sv. Martina se v mnoha obcích konalo podzimní posvícení. Nejčastěji se pekla husa. Nejmladší pomocník z ní dostal křídlo, aby při práci lítal, starší stehno, aby běhal a nebyl líný, a hospodář si ponechával část prsní kosti, z níž předpovídal, jaká bude toho roku zima. Ke dni sv. Martina se také pekly rohlíky plněné mákem, povidly a mrkví určené pro výslužku pastýřům, čeládce odcházející ze služby a koledníkům. Se svátkem sv. Martina se spojuje také řada pranostik – lidových průpovídek o počasí nebo o nějaké životní zkušenosti. K nejznámějším patří: Svatý Martin přijíždí na bílém koni. To znamená, že na Martina obvykle napadne první sníh. 30 listopadu jsme si věštili budoucnost na svátek svatého Ondřeje. Asi úplně každého zajímá, s kým bude jednou žít, koho si vezme za ženu nebo za muže. Zajímalo to i naše předky, proto prováděli různé věci, ab se to dozvěděli.  Jednou z nich je právě lití olova nebo horkého vosku do studené vody právě na svátek svatého Ondřeje. Prohlubovali jsme u dětí fantazii a obraznost, schopnost charakteristiky, hodnotovou orientaci, vědomí rodové kontinuity, pokoru před odkazem předků, emoční prožívání, schopnost hodnocení, smyslové vnímání.

foto0 foto1 foto2 foto3 foto4

Výtvarná dílna

V tomto měsíci jsme se zaměřili na práci s výtvarnými doplňky, jako jsou například třpytky, flitry

Listopad je měsícem listí a podzimních barev. A proto jsme spoustu výrobků obohacovali spadaným listím a podzimními barvami. Vyrobili jsme si i kouzelný hrneček z pohádky hrnečku vař, prstem jsme na mochomůrce udělali bílé puntíky a z nastříhaného papíru jsme si vyrobili mrak. Nechyběli ani sovičky z obtisků dlaní rukou a také svatomartinská husa nebo dušičkové výtvory – svícny, černé očky, netopýří na špejlích, s kterými jsme si zatančili v kole.

foto0 foto1 foto2 foto3 foto4 foto5 foto6 foto7

Dušičky

Druhého listopadu si připomínám své blízké, kteří už zemřeli – prababičky a pradědečky, sousedky a sousedy, všechny, které jsme měli rádi. Lidově se tomu svátku říká Dušičky. Lidé jdou na hřbitov, ozdobí tam hroby svých příbuzných a zapálí jim svíčky. Hodně domů, v kterých bydlíte, postavili lidé, kteří už zemřeli. Postavili také silnice, po kterých vás vozí autobus, starali se o stromy, které nám dnes dávají ovoce a stín, orali pole, na kterých pěstujeme zeleninu, obilí a brambory. Babičky našich babiček a dědečkové našich dědečků však nepředávali svým dětem jen domy, pole a věci, ale hlavně lásku. Na zemřelé členy rodiny bychom měli s láskou vzpomínat – a nejen o Dušičkách. V anglicky hovořících zemích se tento svátek slaví již 31. října. A to tak, že děti se převlékají do strašidelného kostýmu a koledují o sladkosti. Domácnosti si pak vyzdobí dýní a svíčkami, čarodějnicemi a kostmi, lebkami i netopýrem. Mi jsme si s rodiči udělali lucerničky a lampiony s kterými jsme se vydali na náš.

Fotky najdete zde.

Hry

Díky veselé gymnastice jsme si protáhli všechny šlachy v těle. Poznali jsme své tělo, jeho části a procvičili jsme stabilitu. Představili jsme si, že jsme listí, které padá ze stromu a jen tak lehce padáme na zem podle toho, jak si s námi větřík pohrává. Toto cvičení jsme prováděli venku v přírodě, kde jsme také spadané listí vyhazovali z náručí do vzduchu a foukali do nich. Koupali se v hromadách listí a stavěli si z nich domečky. Umožnili jsme dětem uvolnit agresivitu, uvolnili jsme napětí způsobené podněty zvenčí. Doprostřed kruhu jsme dali rozevřené listy novin. Vysvětlili jsme dětem, že noviny budou představovat všechno, co nám vadí a co nás zlobí – kamaráda, který nám vzal hračku … Vzali jsme každý jeden list a třeba jej zmačkali, roztrhali, překroutili a pak jsme ho hodili do předem nachystané krabice. S dětmi jsme si při tomto cvičení vykládali o tom, co je zlobí. 

foto0 foto1 foto2 foto3 foto4 foto5 foto6 foto7 foto8 foto9 foto10 foto11 foto12 foto13 foto14 foto15 foto16

Povídání s učením:

« zpět